HappyNet 2000
<< Katalog knih

Nabídka knih Nakladatelství Radek Veselý

Objednávky vyřizuje přímo Nakladatelství Radek Veselý !

Fakturační adresa : Ivana Olbrachta 672, 67401 Třebíč, IČO: 474 46 714

Kontaktní adresa : Irska 5, 160 00 Praha 6, tel.: 602 586 411

Postup objednání titulu

- Vyberte si titul
- Klikněte na odkaz 'Objednat'
- Na stránce si znovu vyberte příslušný titul
- Klikněte na tlačítko 'Přidat'
- Pro dokončení nákupu si zobrazte nákupní košík a klikněte na 'Objednat'

 

Maturitní otázky Biologie

Jitka Mudrychová, ISBN: 80-86376-20-6, dotisk 1.vydání 2001 A5, 120 stran

Cena : 139,-Kč  Objednat >>
Témata:

1. Buňka (ukázka)
2. Viry
3. Prokaryota
4. Houby a nesemenné rostliny
5. Semenné rostliny
6. Biologie rostlin (obecně)
7. Necélómoví živočichové
8. Célomoví bezobratlí živočichové
9. Kruhoústí, Strunatci: Pláštěnci, Bezelbeční,
Obratlovci (Bezčelistnatci a Čelistnatci)
10. Obojživelníci, Plazi
11. Ptáci, Savci
12. Metabolismus
13. Fotosyntéza a respirace
14. Dědičnost
15. Imunitní regulace
16. Hormonální regulace
17. Regulace nervová, smysly
18. Dýchání
19. Oběh
20. Trávení
21. Vylučování
22. Centrální a periferní nervová soustava
23. Svalstvo
24. Kosti
25. Evoluce

1. Buňka

Je tvořena cytoplazmou oddělenou od okolí cytoplazmatickou membránou. Cytoplazma obsahuje jádro a organely (membránová struktura) sekreční dráhy. Jsou v ní i vláknité útvary tvořící cytoskelet (jeho funkce spjata s oporou a pohybem). Jsou zda také buněčné inkluze představující paraplazmu (což je soubor produktů činnosti buňky). Výjimečně je bezjaderná (př.červené krvinky).

®ivočišná buňka x Rostlinná buňka

Obecná stavba je v podstatě stejná. Rozdíly jsou dány odlišným způsobem výživy. Na rozdíl od živočišné buňky rostlinná má :plastidy, buněčnou stěnu, jiné produkty ukládané v cytoplazmě, větší vakuoly. ®ivočišná buňka - tvarově rozmanitější: nemají buněčnou stěnu a jsou tkáňově a orgánově specializovány.

Cytoplazma

Rosolovitá tekutina, která spojuje všechny struktury v buňce (je z vody, enzymů a částí, z nichž se tvoří různé struktury).

Jádro (nucleus)

Zde je veškerý genetický materiál buňky. Od cytoplazmy je odděleno jadernou membránou, která má v sobě díry (póry) - nejsou volně průchodné, průchod je aktivně řízen. Ve většině jader je i jadérko. Obsahuje chromozómy (diploidní buňka 46), jež jsou v tom jádře stočené.

Cytoplazmatická membrána

Její funkce je oddělit buňku od prostředí, ale ne úplně, nesmí jí bránit v komunikaci s okolím.
Je tvořena dvojitou vrstvou fosfolipidů, bílkovin a její nejsvrchnější část tvoří glykokalyx (ze sacharidů) - ten je obdobou rostlinné buněčné stěny. Plave na ní plno receptorů, důležitých pro příjem signálů z okolí. Je výběrově propustná - rozhoduje o propuštění či výdeji látek. Probíhá přes ni pasivní, usnadněný a aktivní transport látek. Větší částice či molekuly se přes CM dostávají pinocytózou, fagocytózou, exocytózou či endocytózou.

Endoplazmatické retikulum

Systém plochých dutých váčků, má membránovou strukturu. Známe dva typy: hladké a drsné. Na drsném usedají ribosómy, na nichž probíhá syntéza bílkovin. Ukládá a transportuje produkty syntetizované buňkou.

Golgiho komplex

Jeho tvar a množství v buňce závisí na její funkci. Má na starosti postsyntetické úpravy - upraví bílkoviny a pošle je na místo určené. Tato úprava spočívá v odštěpování či navazování částí molekul (př. cukrů). Je funkčně spojen s endoplazmatickým retikulem a přes CM, kterou se dostávají exocytózou ven z buňky.

Produkty (vznik z endoplazmatického retikula nebo golgiho komplexu):

A) Lyzozómy

Váčky kulovitého tvaru uzavřené membránou, obsahují kyselé hydrolázy, které hydrolyzují bílkoviny, NK, cukry, lipidy.
Účastní se trávení vlastních buněčných struktur. Splynou - li s fagozómem stane se z toho celek fagolyzozóm. U rostlinných buněk přebírá jejich funkci většinou vakuola.

B) Cytozómy

Obsahují určité enzymy (užitečné při fotorespiraci či přeměně zásobních cukrů).

Mitochondrie

Jejich úkolem je vyrábět energii ve formě ATP. Mají dvojvrstvou membránu - vnitřní má hodně záhybů - rozsáhlý povrch - na něj vychytává enzymy fungující jako katalyzátory reakcí, štěpících cukry a mastné kyseliny = získání energie. Mají vlastní DNA - mohou se i množit. Jsou schopny řídit svůj metabolismus.

Plastidy

Charakteristické pro buňky zelených rostlin, mají dvojitou membránu.
Chloroplasty - obsahují chlorofyl - zelený
Rodoplasty - fykoerytrin + fykokyan
Teoplasty - chlorofyl + fukoxantin
Leukoplasty - obsahují škrob, jsou v heterotrofních pletivech (kořen, oddenek)
Chromoplasty - jen u vyšších rostlin, způsobují zbarvení květů a plodů - fotosynteticky neaktivní

Cytoskelet

Hustá síť trubic a vláken v cytoplazmě (z bílkovinných polymerů).
Funkce vnitřní opory a zajišťují buněčný pohyb.
A) trubicovitý - mikrotubuly (systém opěrný a pohybový)
B) vláknité - mikrofilamenty a intermediární filamenty
Mikrofilamenty - tvořeny bílkovinou aktin a myozin (kloužou po sobě).
Intermediární filamenty - tvořeny polypeptidy, jejich funkce vnitrobuněčná kostra.

Mikrotubuly - tvoří peptid tubulín, tvoří dělící vřeténko při mitóze.
Centriola-váleček z 9 trojic mikrotubulů, organizuje dělící vřeténko.
Řasinky - vláknité výběžky buňky, určené většinou k pohybu, skládá se z 9 párů mikrotubulů v kole + 1 pár uprostřed . Organizátor mikrotubul je bazální tělísko (kinetosóm) .
Bičík - je struktura podobná řasinkám, je narozdíl od nich v buňce většinou jen 1, ale otáčí se jako mixér - energii bere z protonového proudu.

Paraplazma

Je to samé co inkluze, tedy látky, které vznikají metabolickou činností buňky a hromadí se v cytoplazmě nebo se dostávají zvenčí. Odlišuje se rostlinná od živočišné.
Rostlinná buňka - jde o látky zásobní (dlouhodobá zásobárna energie a uhlíku) nebo konečné produkty metabolismu. Mohou tvořit vnější skelet buňky. Patří sem: metabolické rezervy - škrob, tuky; vakuola - je to velké, membránou ohraničené vodní prostředí. Ve své buněčné šťávě obsahuje cukry, bílkoviny, Ak, látky toxické pro cytoplazmu, enzymy a nějaké ionty.
®ivočišná buňka - vedle metabolických rezerv (zvláště významné ve vaječných buňkách. Patří sem: glykogen - živočišný škrob (v této formě se u živočišných buněk ukládají cukry, tukové i krystalické inkluze (tuk v kapénkách), pigmenty - melaniny - hnědé až černé,
pyrrolová barviva - porfyriny - v hemoglobinu, zbarvují lastury měkkýšů a skořápky ptačích vajec, karotenoidy - beta karoten v játrech - z něj se tvoří vitamín K. Pigmenty se podílejí na zbarvení živočichů.

Transport a signalizace

Jedním způsobem přenosu látek mezi buňkami je osmóza = přechod rozpouštědla (př. voda) z roztoku (př. cukru) o nižší koncentraci (hypotonické prostředí) do roztoku s vyšší koncentrací přes výběrově propustnou membránu, která propouští např. vodu, kyslík, ale nepropouští větší molekuly a kyslík. K osmóze dochází tak dlouho, dokud se nevyrovná osmotický tlak na obou stranách membrány - této cestě transportovaných částic se říká symplast = propojení protoplastů rostlinných buněk vlákny cytoplazmy, která prochází plazmodesmaty. Difúze - přechod hydratovaných iontů skrz buněčnou stěnu po koncentračním spádu (gradientu) - této cestě částic na krátké vzdálenosti se říká apoplast. Vzniká propojením buněčných stěn, mezibuněčných a volných prostorů v pletivech.

Těmto formám transportu se říká pasivní přenos = nerozhoduje o něm buňka, je určen koncentrací vodných roztoků.

Většina látek musí být do buňky přenášena pomocí specifických přenašečů (př. glukózy a Ak) - děje se to dvěma způsoby: usnadněnou difúzí a aktivním transportem. Usnadněná difúze - probíhá ve směru koncentračního spádu - přenášené molekuly se váží na specifické místo bílkoviny v CM a tím se zprostředkuje přesun látky skrz CM, transport nespotřebovává energii. Aktivní transport - v cytoplazmě jsou organické ionty a kationy draslíku - vychází v malé míře, ale jinak si je organické ionty drží.

Pak něco způsobí, že se buňka stane prostupná kationům sodíku. Tím poruší klidový membránový potenciál a buňka se nabije kladně - membrána se depolarizuje. Pak se znovu polarizuje (uvolní kanál pro kationy draslíku). To je jen krátkodobé řešení. Dlouhodobým je sodíko - draslíková pumpa, která se platí energií (ATP). Symport je, když jdou 2 látky jedním směrem (dovnitř nebo ven). Antiport je, když jde 1 látka ven a 1 dovnitř. Endocytóza - transport větších částic (př. bílkoviny) - cytoplazmatická membrána je obalí a pošle do buňky. Exocytóza - vyvrhování či výdej molekul ven z buňky skrz CM. Pinocytóza - věčné pití, při ní se do buňky dostávají koloidní roztoky bílkovin. Fagocytóza - tou jsou přijímány velké částice (někdy i buňky). Je to primitivní způsob výživy některých organismů. Částice jsou obklopeny výběžky cytoplazmy, vtaženy dovnitř a stráveny (př. makrofágy).

 
Time : 0 sec. Design webu a skripty (c) 2000-2009 Happy, downloady monitorovány pomocí DStats.net | RCMapy.com - RC Modelářské lokality